HISTORIE

Historie areálu, kde nyní sídlí Barevné domky Hajnice, se začala psát již v průběhu 40. let 20. století.

Organizace se prostřednictvím širokého spektra aktivit snaží o maximální možné zapojení klientů do běžného života ve společnosti. Za podpory pracovníků v sociálních službách využívají klienti běžných služeb v obci i v blízkém okolí Trutnova či Dvora Králové nad Labem.

Vše začalo paradoxně bombardováním. Anglo - americké letectvo v 1. pol. 1942 zničilo berlínskou firmu Schalleco – Aparatenbau, výrobnu elektronických komponent pro letectvo a později i pro rakety V1 a V2. Němci následně hledali vhodný objekt pro tuto utajovanou výrobnu a volba padla na nevyužitou textilní továrnu ( dnešní H.L.F. spol. s r.o. ) v tehdejší Deutch Prausnitz ( Německé Brusnici). Část výrobního potenciálu se přestěhovala již koncem roku 1942. Souběžně bylo ovšem třeba řešit vhodné bydlení pro nově příchozí pracovníky a jejich rodiny.

Místo pro stavbu dvoupodlažního bytového domu bylo vybráno v malebném zákoutí pod lesem, které místní obyvatelé nazývali Wolfswiese ( Vlčí louka ). Stavební práce byly zahájeny hned na jaře 1943 a hrubá stavba byla hotova již za rok a půl.

Rozestavěný objekt na Vlčí louce převzalo v roce 1946 tehdejší Ministerstvo školství a osvěty, které zde hodlalo zřídit školu v přírodě pro válkou oslabené děti z Prahy. Stavební práce byly svěřeny studentům královéhradecké stavební průmyslovky a počítalo se se zahájením provozu pro školní rok 1948 - 1949. Únor 1948 se všemi událostmi, které následovaly, přinesl opět zásadní obrat. Tehdejší státní aparát zabíral kláštery a rušil církevní řády a řeholníky nasazoval na nucené práce do fabrik, které se po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí potýkaly s chronickým nedostatkem pracovníků. Tak se také stalo, že místo školních dětí bylo do Hajnice přivezeno sedmdesát „Dcer křesťanské lásky“ ( tzv. Vincentek ).

Tento stav trval prakticky až do roku 1954, kdy budovu převzalo Ministerstvo sociálních věcí a zřídilo zde Domov důchodců. Některé sestry pečovaly o obyvatele nového zařízení, většina však byla deportována do Bílé Vody ve Slezsku. V tomtéž roce začala stavba prádelny s malým podkrovním bytem pro domovníka. Od roku 1956 přicházely do areálu v Hajnici řádové sestry z kongregace „Dcery Božské lásky“ a postupně tak zbylé Vincentky nahradily.

Otevření ÚSP Hajnice pro mentálně postiženou mládež proběhlo v prosinci 1961. V letech 1965 – 1966 byl celý areál oplocen. V roce 1967 byla zahájena výstavba 4 jednotlivých domků v areálu, které byly v následujících letech využívány na prádelnu, kanceláře, ubytovnu zaměstnanců a byt vedoucího ústavu. V těchto letech existovalo při ÚSP malé domácí hospodářství – obilniny, květiny, zelenina, domácí zvířata.

V roce 1980 byla zahájena rekonstrukce hlavní budovy – vybudování kuchyně, rekonstrukce topení apod. Bohužel zároveň také došlo k navýšení kapacity klientů z 65 na 90 – došlo tak ke zhoršení hygienické situace a tím i péče o klienty ( několik epidemií ). Pomoc a podporu celkem 90 klientům poskytuje pouze 37 pracovníků. V roce 1989 odcházejí ze zařízení sestry řádu Svatého Vincenta a v zařízení jsou od té doby pouze civilní zaměstnanci.

1991

Dne 1. 7. 1991 získalo zařízení právní subjektivitu pod názvem Ústav sociální péče Hajnice.

1995

Započala transformace organizace směrem k humanizaci a kvalitnímu poskytování sociálních služeb. Proběhla výstavba nové části hlavní budovy, kam se přemístila prádelna, rehabilitace a administrativa.

1997

Dokončena budovala dílen pro aktivizaci klientů, prostor pro technické pracovníky, včetně garáží. V tomtéž roce byla vytvořena první skupinová domácnost ( z bývalé prádelny ) pro 5 klientů – dnešní Červený domek.

1998

Vytvořena další skupinová domácnost ( z prostor bývalých kanceláří ) s kapacitou 6 klientů – dnešní Žlutý domek.

2004

Dokončena rekonstrukce bývalé budovy kojeneckého ústavu v Trutnově. Dnes známá pod názvem Oranžový dům v Trutnově. I zde byly vytvořeny prostory k zajištění pobytové sociální služby pro klienty. Současně byla dokončena výstavba dvou nových domků skupinového bydlení v hlavním areálu organizace – Modrý a Zelený domek včetně venkovního bazénu.

2005

Začali jsme poskytovat sociální služby v souladu se Standardy kvality v sociálních službách. V tomto roce jsme se rovněž stali součástí komunitních plánů okolních měst.

2006

Ve spolupráci s občanským sdružením Oranžová zahrada se podařilo otevřít kavárnu, dnes Barevná kavárna, kde návštěvníky obsluhují klienti Barevných domků ( v té době ÚSP Hajnice ). Konec roku byl spojen s přípravami na aplikaci nového zákona o sociálních službách do praxe sociálních služeb.

2009

K 1. 4. 2009 došlo k přejmenování, změně loga a firemních barev. Z Ústavu sociální péče Hajnice se organizace přejmenovala do dnešní podoby - Barevné domky Hajnice.

2011

Vytvoření skupinové domácnosti ( Bílý domek ) pro klienty s poruchou autistického spektra a chováním náročným na péči.

2012

Zahájení poskytování služby Chráněné bydlení s první domácností v Trutnově.

2014

Vybudování ambulantní služby Sociálně terapeutické dílny ve Dvoře Králové nad Labem.

2016

Vznik a registrace ambulantní a terénní služby Sociální rehabilitace v Oranžovém domě v Trutnově.

2021

Zahájení výstavby objektu v hlavním areálu v Hajnici. Nová bezbariérová budova bude disponovat 36 lůžky pro klienty s potřebnou vyšší mírou podpory.

22. 2. 2022

Změna loga, vznik nových webových stránek a přístupu k publicitě Barevných domků Hajnice. Změna názvu Oranžové kavárny na Barevnou kavárnu.

Pozn.:
Informace o historii našeho zařízení do roku 1980 jsme čerpali z Hajnického občasníku ( Číslo 1, Ročník 2019 ), kde se historii Barevných domků věnoval pan kronikář Miroslav Němeček.

Ke stažení

Historie

© 2021 Barevné domky Hajnice